Vzkaz matky pro její 15-letou dceru: “o tři roky tě vyhodím z domu” neodsuzujte mě, ale přečtěte si ho




List je psán možná trochu drsnějším tónem, ale je v něm i něco velmi důležité … Čtěte sami: Po třech letech tě mohu vykopnout z domu. Zní to strašně, že?

V 18 letech budeš mít dvě možnosti: jít na univerzitu a já tě budu podporovat jak se jen dá, až do ukončení školy nebo dokud si nenajdeš práci. Nebo se vykašleš na vysokou školu (a nikdy tě za to nebudu obviňovat) a půjdeš do práce. A zabezpečíš si vše, co budeš v životě potřebovat.

Nebudu doma živit 18-letá dívka, protože si myslím, že je to nesprávné. Máš tři roky na výběr. Ano, už jsme přemýšleli nad rekonstrukcí bytu. Z tvé pokoje se stane naše ložnice.

Jsi krásná. Si velmi šikovná. Si mnohem lepší než já. Pokud tomu někdo nerozumí, je to jeho problém.
Nejsem ti příkladem. Si úplně jiná, jedinečná osoba, neměla by si mít ráda to, co i já, máš všechno právo popírat mou autoritu a ignorovat mé příkazy. Mám jednu námitku: ty jediná budeš odpovědná za své činy.

Si svobodná. Nic od tebe nečekám. Můžeš být uklízečkou nebo obchodní analytičkou. Nepovažuji za vhodné zasahovat do tvých životních rozhodnutí. Nezapomeň si však znovu přečíst první odstavec.

Nic mi nedluží. Nevychovávala jsem tě v dluhu. Máš právo si vybrat to, co je pro tebe důležité a cenné. Je to tvůj život a volba.

Máš domů. Cokoliv se stane v tvém životě, budu tam, pokud mě budeš potřebovat. Budu tě podporovat a soucítit s tebou, vždy se ti pokusím pomoci, pokud mě o to požádáš. Ale nebudu do tvého života jen tak spontánně zasahovat.

Pinit

Mám svůj vlastní život. Nejsem povinná pomoci na zapískání, vzdát se mých záležitostí jen kvůli tobě ani obětovat své pohodlí za to tvé. Mohu. Ale nemusím.

Máš svůj vlastní život. Za koho se vydáš, zda chceš porodit děti, vždy se budeš rozhodovat sama za sebe. Můžeš udělat to, co ti říká tvé srdce, svědomí a zájem. Kvůli tomu mě neztratíš, nepřestaneš být mou dcerou, nestaneš se pro mě nežádoucí osobou.
Nikdo nemá v úmyslu ti ublížit. Není jednoduché to pochopit, ale je to pravda: každý myslí jen na sebe. Každá osoba se za jakýchkoliv okolností chová tak, jak si myslí, že je správné. Nikdo (duševně zdravý) vědomě neničí život jinému člověku.

Svět je nespravedlivý. Neexistují žádné zaručené způsoby, jak uspět a žádné zaručené způsoby, jak se vyhnout selhání. Tento svět nemáš pod kontrolou. Můžeš udělat všechno správně a přesto se dostat do problémů. Můžeš všechno pokazit a přesto se ocitneš na koni. Jediná věc, které se musíš obávat, je upřímnost. Nelži sama sobě. Nauč se porozumět své duši a svému tělu. Buď si vědoma svých skutečných potřeb a pocitů.

Pinit

Vaše “dobro” bude skoro vždy znamenat něčí “zlo”. Zabírají někomu místu ať už ve škole nebo v zaměstnání. Budeš se setkávat s někoho celoživotní láskou nebo si sedneš na někoho oblíbené místo v kině. Neboj se. Tvé “zlo” bude vždy znamenat něčí “dobro”, takže jste vyrovnaní.
Jen sobě můžeš vždy věřit na 100%. Jen ty víš, co si schopná.
Nezbavuj odpovědnosti. Od svých 18 let budeš za svůj život zodpovídat sama. ROD děti, pokud je budeš moci sama vychovávat. Pusť se do projektu, pokud jej dotáhneš do konce i bez svých kolegů. Pokud máš štěstí a budeš mít u sebe pomocníků, příbuzných, blízkých – bude to pro tebe jednodušší. No není to jejich povinnost, proto s tím raději nepočítej.

Každá akce má svou reakci. Možná že nebudeš moct všechno předvídat, ale pokus se nad věcmi zamyslet ještě dříve, než něco uděláš. Čím lépe si dokážeš představit všechny možné varianty, tím inteligentnější se můžeš zachovat.

Neposlouchej mě. Nastínila jsem ti 14 bodů, které ti podle mého názoru zajistí lepší život, jako je ten můj. Ale ty nejsi já. Nesrovnávej. Nesnaž se mi vyrovnat. Jdi a žij. Neporodila jsem tě proto, abys byla moje dcera. Chtěl jsem přivést na svět člověka, který v něm bude žít svůj vlastní život. Jdi a žij si ho.

Pak se už nestěžuj. A nevypínej si telefon. Mám o tebe strach. ”

Co byste napsali své dceři vy?




Přečti si také!