Vědci zjistili, že babička z matčiny strany hraje v životě dítěte velmi důležitou roli. Zde je důvod proč




Kromě toho, že většině z nás se babička spojuje se samými příjemnými vzpomínkami z prázdnin, je také důvodem našeho šťastného dětství. A to nejen pro nejlepší palačinky, rozmazlování na přání či nezapomenutelné dobrodružství. Vědci dokázali, že babičky z matčiny strany hrají v životech svých vnoučat mnohem významnější roli než jim připisujeme.

Kuriózní tvrzení vyšlo na veřejnost teprve nedávno. Netýká se starých mám obecně, ale jen babiček z matčiny strany. Jaksi přirozeně to vyplynulo z toho, že se starými maminkami z maminčiny strany mají děti lepší vztahy než s loutkami ze strany otcovy. Proč?

JE V TOM GENETIKA

 

Ukázalo se, že mamina máma hraje v životě vnoučat jednu z nejdůležitějších úloh – protože její spojene s dítětem je mnohem hlubší. Neposkytuje dítěti jen radost, objetí, znalosti, zkušenosti, lásku a teplo. Spojení mezi těmito rodinnými vazbami se vytváří na úrovni genů!

Není ničím novým, pokud začneme faktickou informací o tom, že děti dědí více genetického materiálu ne od svých rodičů, ale od prarodičů. I proto se poměrně často stává, že naši potomci se na některého ze prarodičů podobají více než na svých vlastních. A přitom nejde jen o vizuální stránku, ale io povahové rysy. Podle odborníků na genetické inženýrství navíc většina genetických informací dítěte pochází od mámy jejich biologické mámy .

Výzkumy prokázaly, že kromě této většinové vlastnosti platí i zásada výjimek potvrzujících pravidlo. Z vysokého počtu zúčastněných dobrovolníků se jen několik více podalo na babičky, případně rodiče z otcovy strany. Přesto je podle vědců důležité, aby si rodiče uvědomili významnou roli prarodičů v životě jejich dětí. Moderně to nazýváme také “emoční inteligence”. Dokonce i ty emoce, které zažila během těhotenství babička z matčiny strany, dokáží významně ovlivnit vývoj jejího ženského potomka. Výsledkem výzkumu byl tedy fakt, že matčina máma stojí do značné míry za výjimečností svých vnoučat, ale také za tím, co si do života odnesou – samozřejmě nevědomě a aniž by se o to přičinili.

Odborníci se také odvolávají na starší psychologické studie, které hovoří o důležitosti rodiny jako holistického organismu, tedy takového, kde jsou všichni členové úzce propojeni, i když si to neuvědomují a často mezi sebou dokonce neudržují vztahy. Spolu s geny, pozitivními vlastnostmi předáváme svým dětem a vnoučatům i různé nemoci a špatné návyky (mezi nejčastější patří sklon k alkoholismu).

Právě proto bychom neměli už během života zanedbávat své vlastní fyzické i duševní zdraví, měli bychom se snažit být co nejobjektivnější a zároveň najsebakritickejší a rovněž zvelebovat svůj život podle našich vlastních potřeb. Co si o výzkumech vědců myslíte vy? Dejte nám vědět v komentářích.




Přečti si také!